Bonnie Monteka
Osobní údaje
- Jméno: Bonnie Monteka
- Chovatelská stanice: MONTEKA (Žďár u Jindřichova Hradce),
- chovatel: Monika Vopatová
- otec: Justyn Čínské hedvábí (14.11.2002
- matka: Elizabeth Dobříšský čtyřlístek (20.6.2003)
- rodokmen: /fotoalbum/rodokmen (psí předkové do páté generace)
- Oslovení: Bonnie, Bonninka, Bonnísek, Boňas, Bonny, Bonnýsu, Boňásek
- Přezdívka: Čumítek, Kožucha, Kožušátko, Opička, Čuchomítka
- můj web: http://www.bonnie-monteka.estranky.cz/
- moje fotogalerie: http://ardeth.rajce.idnes.cz/
Výstavní úspěchy:
- Klubová výstava KCHCH Liberec 2008: V2
- KV Lysá nad Labem 2009: VD1
- OV Praha Kunratice: VD1
- Moje fotogalerie: ttp://ardeth.rajce.idnes.cz/
- Moje nejoblíbenější hračky: všechno platové /od pískacích ježků tlamičkatých, přes ježky netlamičkaté, kotletku, pískací myšku Stewarta, až třeba po platovou flašku, gumovou ještěrku/, vystačím si s jablíčkem, hruškou, holinkou, botou, s proutěnou zahradní rohožkou, kterou si ráda ukradnu a lítám s ní po zahradě. V průběhu doby mi ještě přibyly dvě plastové hračky (krokodýlek a ještěrka).
Kromě mě se ještě narodilo dalších 11 štěňátek, 3 fenky a 8 psích kluků.
O svých sourozencích z vrhu "B" nemám žádné informace. (v době vzniku tohoto příspěvku neměla, ale dnes 1/12/2007 jsem doplnila další dva sourozence Brenndy a Bellama).
Všechny moje sourozence najdete zde.
Moje člověčí kamarádka Petra našla mého brášku z vrhu "A" Aníska Monteku. Pokud si přejte se s Anískem blíže seznámit, podívejte se na jeho stránky. (viz odkaz "Chovatelské stanice ČR") Anísek se účastní, jako jeden z mála mých sourozenců, výstav. Jde mu to báječně, vždy mu s Petrou držím všechny palečky a pacičky.
Se svou psí rodinou jsem bydlela až do 24.9.2006. Toho dne, v neděli, jsem se natrvalo přestěhovala do Prahy ke svým stávajícím člověčím rodičům. Ze Žďáru u Jindřichova Hradce si mě vezla babička /moje majitelka/, Martin, můj největší kamarád a jeho paní Petra.
Na fotečky mé člověčí rodiny jukněte do fotogalerie Člověčí rodina.
Jsem velký "závislák" bez Martina nedám ani ránu. Petru při vítání upackuji, okoušu a olízám, aby věděla, že mě nemá nechávat samotnou.
V mém velmi štěněčím věku mi stačily plastové hračky viz výše uvedené, nyní ráda raubířím i ty větší, co mi nepřísluší. Jako třeba tu rohožku, holinku, seberu na hraní i podprdelníček na plastovou židličku. Chi chi.
Své hračky velmi ráda okusuji, tahám se o ně. Líbí se mi, jsou-li mi hračky házeny a můžu za nimi lítat, znovu a znovu se dožadovat hození a přetahované. Během svých her s plastovými hračkami jsem velmi pečlivě hlídána, aby se nestalo, že něco z hračky spolknu nebo sežeru.
Občas se mi podaří i něco zničit, hlavně na zahradě Petřiných rodičů. Zahrada je pro mě učiněný ráj. Mohu zde vybít nahromaděnou týdenní energii. Není nic lepšího než oběhnout zahradu, občas něco ocáskem osekat. Za mého působení přišla zahrádka o pár rhododendrónů, azalek, sem tam nějakou růži. Když běhám, nemají rostliny překážet v běžecké dráze. Petřina maminka o mě říká, že jsem rozená zahradnice. Co můžu vyhrabu, podkoušu, případně přesadím. Vyhrabávání kdejaké díry mi nečiní potíže. Všichni sezónní obyvatelé se shodují, že kdybych nebyla zahrádce, že by byla nuda.
Moje neřesti: okousat všechno dřevěné, přesadit nebo očesat jakoukoliv rostlinu, vyhrabat co nejvíce jam, ukrást dobře okusovatelnou nebo nostitelnou věc, zalehnout Petře a Martinovi postýlku. Ráda s nimi usínám. Obskočit nebo skočit na člena rodiny, když leží. Nejlíp když jsem mokrá od ranní rosy. Tomu říkám super zábava. Velmi nerada poslouchám povely, idyž je znám. Prostě přijdu až se mi chce:-)) Ač umím neuvěřitelně lumpačit, vím, že mě všichni mají moc rádi.
Co nemám ráda: česání a veškeré pokusy o úpravu mé vizáže, zdravotní prohlídky. Usínání o samotě.
Až na tyhle dobronosti jsem v zásadě klaďas, se zápornými vlastnostni se nepřátelím. :-)))
fotografie zveřejněny se souhlasem majitele
